Právo largo sensu
Umělá inteligence a budoucnost právnické profese

Umělá inteligence a budoucnost právnické profese

V posledních týdnech zažívá téma umělé inteligence obrovský zájem. Tentokrát je to hlavně díky zpřístupnění nástroje chatGPT od OpenAI široké veřejnosti. V obecnější rovině jsem se o této novince rozepsal tady.

Chtěl jsem se ale na dané téma podrobněji podívat rovněž v širším kontextu mé profese. Před více než pěti lety jsem napsal článek, ve kterém se zabývám tím, zda právníkům již odzvonilo. Rád bych se k tomuto námětu znovu vrátil a pohlédl na něj s ohledem na poslední vývoj v oblasti umělé inteligence.

Digitální právník

V souvislosti s chatGPT se na sociálních sítích začaly objevovat různé příklady využití v tom či onom oboru. Právnická bublina v tomto není výjimkou. Právníci a advokáti si proto s tímto nástrojem začali také hrát a zkoušet, čeho všeho je vlastně schopen.

S jistou kombinací nervozity a vzrušení jsem to otestoval také. Výsledky jsou rozhodně obdivuhodné. Tak například chatbot dokáže sepsat předžalobní výzvu, smlouvu i žalobu. Dokáže také nabídnout vysvětlení vybraných právních institutů a popsat vybrané procesy. Ve vztahu k oblasti, které se věnuji – ochraně značky – pak chatGPT dokáže například připravit návrh seznamu výrobků a služeb pro přihlášku ochranné známky. Takový seznam je dále možné jednoduchým příkazem nechat upravit tak, aby sestával například jen z harmonizovaných termínů, které akceptuje EUIPO nebo USPTO v závislosti na tom, v jaké zemi budete přihlášku podávat. Toto všechno dokáže v podstatě v jakémkoli světovém jazyce.

Výsledky sice nejsou stoprocentní a chatGPT to ostatně ve svých výstupech i uvádí (viz „doporučuji obrátit se na právníka“). Ve vztahu k seznamům výrobků a služeb pro účely ochranných známek to ale přičítám spíš tomu, že chatbot nemá přístup do konkrétních databází. Pokud by k příslušným databázím přístup měl, věřím, že by výsledky by byly perfektní.

Právníci nebudou mít na chleba

Vyjdu-li z předpokladu, že poskytování právních služeb je funkcí inteligence a pokud je smyslem umělé inteligence tuto imitovat, dohnat a předstihnout, pak lze dovodit, že jakoukoli intelektuální činnost v principu může plnohodnotně vykonávat stroj. Ostatně už dnes se ukazuje, oproti původním očekáváním, že umělá inteligence dobyla vysoce kreativní činnosti dříve než ty manuální.

Jsem proto ochoten přijmout, že zde v zásadě neexistuje žádná činnost právníka, kterou by za žádných okolností nebylo možné nahradit strojem. Přesto ale věřím, že nástroje umělé inteligence v první fázi pro právníky nepředstavují takovou hrozbu, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Zdá se mi nepravděpodobné, že by v dnešním světě byl průměrný klient připraven ve vztahu k právním službám z pomyslné rovnice zcela vyřadit advokáta a většinu záležitostí, které dnes tvoří advokátní agendu nebo vyžadují jistou formu právní pomoci, si řešil sám pomocí nějakého ultimátního go-to řešení. Bez ohledu na to, jak moc uživatelsky přívětivé by bylo.

V komplexnější právní agendě, zahrnující mimo jiné například stanovení nějaké strategie nebo utřídění jednotlivých dílčích kroků v rámci většího celku, ať už jsou to litigace nebo třeba obchodní transakce, se podle mě ještě nějakou dobu nebude snadné bez lidského právníka obejít. Přesto ale netvrdím, že to není nebo nebude možné. Dovolím si jen tvrdit, že v této oblasti právních služeb bude mít úsudek a kontrola ze strany zkušeného právníka ještě nějakou dobu určitě vysokou přidanou hodnotu.

„Probrat to“ osobně

V tomto ohledu dále počítám rovněž s přirozenou tendencí lidí, klientů, věci s někým osobně probrat. Vývoj po covidové pandemii ukázal, že preference osobních schůzek je stále hluboko zakořeněná, a že ji mnoho klientů ještě dlouho bude preferovat. Pokud nyní nesledujeme nějaký masivní posun do digitálního prostoru ve vztahu ke konzultacím s advokátem z masa a kostí, nečekám proto ani, že by lidé byli ve velké míře připraveni své záležitosti konzultovat se strojem.

Že je trh právních služeb obecně považovaný za rigidní, a že lidé stále přisuzují osobním schůzkám velkou váhu, konstatuje i Richard Susskind. Ve své knize Tomorrow’s Lawyers nicméně předkládá argumenty, proč si myslí, že se to brzy změní a věští zásadní změny v této oblasti. Jenže on už to tvrdí zhruba dvacet let a skutečnost tomu příliš nenasvědčuje. Tím neříkám, že to tak nakonec nebude. Spíš jen to, že realita často není tak fantaskní jako v našich představách a mám takové podezření, že taková nebude ani v tomto případě.

Prostor pro využití

Naopak věřím, že nástroje postavené na bázi umělé inteligence nejdříve práci advokátům a právníkům v mnohém usnadní, a to aniž by je o ni připravily. Byť tempo, kterým jde vývoj v této oblasti kupředu neustále zrychluje a dále nejspíš zrychlovat bude, přesto věřím, že očekávané proměny právnických profesí budou pozvolnějšího rázu.

ChatGPT a případně jiné nástroje proto vnímám v první řadě jako něco, co může být právníkům k ruce a usnadnit jim jejich práci. Ostatně něco v tomto smyslu odpoví i chatGPT na otázku, zda umělá inteligence v horizontu následujících 20 let nahradí právníky.

Jednorázové a dílčí činnosti právních služeb, jako například příprava smluv, předžalobních výzev nebo třeba zmíněných přihlášek ochranných známek nicméně budou pravděpodobně způsobilé zmizet z běžné advokátní agendy jako první. Nebo přesněji způsobilé k tomu, aby si je klienti klidně zajišťovali sami. Nicméně z důvodů uvedených výše, zejména pak vlivem jakési přirozené setrvačnosti, věřím, že i s těmito záležitostmi se lidé budou dále raději obracet na advokáty, kteří ale budou moct související služby díky využití nových technologií klientům nabízet rychleji a levněji. Ideálně na tom vydělají všichni. Klient získá kvalitní službu za nižší cenu, za kterou ale i nadále bude stát právník z masa a kostí. Advokát na druhé straně bude schopen takové věci vybavit rychleji, efektivněji a ve finále také levněji, pokud jde o jeho náklady.

Co na tom, že se jistě najdou lidé, kteří nebudou mít problém si tyto věci skutečně řešit sami. Najdou-li se už dnes tací, kteří se spokojí se staženým vzorem kupní smlouvy z internetu, pravděpodobně nebudou mít problém ani se smlouvou, kterou jim na míru upraví algoritmus umělé inteligence. Nemyslím si ale, že jich bude většina. Tím spíš, stanou-li se právní služby díky novým technologiím dostupnější.

Legal tech

Velký prostor vidím v oblasti legal-techu. Konkrétněji v oblasti specifických právních činností, ve kterých bude možné umělou inteligenci dále vytěžit.

Pokud si jako příklad vezmu opět právo duševního vlastnictví, příprava ochranných známek, doménové spory, ale pravděpodobně třeba i patentové rešerše, jsou pak podle mého názoru přesně takovými oblastmi, ve kterých bude prostor pro inovaci a pro nová specificky orientovaná legal-techová řešení.

Jaká je end game?

Výše jsem ale přesto připustil, že právníky je teoreticky přece jen možné zcela nahradit. Konečně nejspíš i v oněch oblastech, které dnes vyžadují velké zkušenosti a úsudek, jako jsou například litigace a transakce. End game je proto skutečně taková, že právník či advokát nebude k té materiální stránce právních služeb vůbec zapotřebí.

Vůbec si nedovolím odhadovat, v jakém časovém horizontu je tohle realistické. Jen si myslím, z důvodů uvedených výše, že to přece jen nebude tak brzy, jak by se mohlo zdát. Přenesme se ale v čase do momentu, kdy se toto stane realitou. Budou mít právníci a zejména advokáti v takovém světě stále své místo?

Právník jako průvodce

Jako advokátovi mi nezbývá než doufat, že ano. Jak by tedy naše role ve světě, kde vládne ultimátní umělé inteligence mohla vypadat?

Pokud budu stavět na předpokladu, že ochota lidí komunikovat s robotem (je jedno, jestli prostřednictvím počítače, face-to-face nebo třeba v metaversu) namísto s člověkem z masa a kostí se bude posouvat nejpomaleji, pak vidím prostor pro právníky jako jisté průvodce klienta. Ono je to tak i dnes. Jen s tím rozdílem, že dnes advokát klientovi interpretuje ještě pořád výsledky své vlastní práce (nebo výsledky práce juniorního kolegy). V budoucnu by to mohlo být tak, že advokát bude interpretovat výsledky získané jen od umělé inteligence. Dovedu si také představit, že tam bude navíc ještě od toho, aby u výstupů zajistil přeci jen nějaký dodatečný sanity check.

V justici bude navíc ochota připustit, aby profesi soudců nebo státních zástupců nevykonávali lidé podle mého názoru ještě mnohem nižší. Dovolím si tvrdit, že lidé nebudou chtít, aby je soudili roboti. Potřeba právníka interpreta, který bude na tomto místě stále nositelem jemu svěřené pravomoci rozhodovat, byť možná už jen formálně, proto pravděpodobně přetrvá.

Advokát jako herec

Pokud jde ale o soudní řízení, je dost dobře možné, že role advokáta bude zredukována na jeho řečnickou roli. Strategie a obsah tvrzení předkládaných soudu budou předem určeny umělou inteligencí, na advokátovi pak bude, aby tomu všemu dodal lidskou tvář a vše úderně odprezentoval. Stanou se tak z advokátů v jistém smyslu herci? Nebo nahradí herci v takovém případě advokáty? Kdo by nechtěl, aby za něj u soudu prezentoval argumenty v jeho prospěch například Robert De Niro? Zajímavá představa.

Ať tak nebo tak, s ohledem na kombinaci některých mezer, které stávající úroveň umělé inteligence, zejména tedy chatGPT, stále vykazuje, přirozené ostražitosti lidí a strnulosti právnické profese, bych si dovolil tvrdit, že právníkům dnes ještě stále neodzvonilo. Nešel bych ale určitě tak daleko, abych tvrdil, že jim v budoucnu nikdy neodzvoní. Jisté proměny právnickou profesi jistě čekají a kdoví, možná se z nás v budoucnu stanou namísto zástupců zrovna ti průvodci, nebo v extrémnějším případě herci.

Co si o budoucnosti právnické profese myslíte vy? Na závěr přikládám báseň z dílny chatGPT na diskutované téma.